PŘÍBĚH MOJÍ RODINY

... projekt, do kterého se zapojila třída 5.A s paní učitelkou Šťastnou a panem učitelem Kupkou. Je to projekt, který si klade za cíl podpořit vzájemný vztah mezi dětmi, rodiči, prarodiči a školou. Děti často nevědí, co jejich rodiče a prarodiče zažili, jaké bylo jejich dětství, jak vypadal jejich všední den - nenapadne je se zeptat. Během projektu se děti naučí, jak se ptát, jak sestavit a vyprávět rodinný příběh. Na konci školního roku vtáhneme rodiče do života školy při společném setkání, na kterém děti představí výsledky svojí práce.

Tento projekt je realizován od ledna do června ve školním roce 2013/2014 v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, o.p.s., garantem projektu na škole je Štěpánka Šťastná.

Více o projektu ZDE.

ŠKOLY ZAPOJENÉ DO PROJEKTU:

  • ZŠ Vojtěcha Martínka Brušperk
  • ZŠ Polnička Žďár nad Sázavou
  • ZŠ Antonína Bratršovského, Jablonec nad Nisou
  • ZŠ Karlovy Vary, Konečná 25
  • ZŚ Zbiroh
  • Gymnázium a SOŠ dr. V. Šmejkala Ústí n. Labem
  • ZŠ Buštěhrad 
  • ZŠ Uherský Brod
  • ZŠ M.Choceňského, Choceň
  • ZŠ a MŠ T.G. Masaryka, Bílovec
  • ZŠ a MŠ Hlušice
  • Montessori škola České Budějovice
  • ZŠ Turnov

REALIZACE PROJEKTU

Dvoudenní úvodní seminář

pro pedagogy zapojených škol proběhl ve dnech 23. a 24.ledna 2014 na Grébovce.

Úvodní motivační interaktivní workshop

pro žáky proběhl v úterý 18.2.2014.

Závěrečné setkání 

pro žáky, rodiče, prarodiče a přátele proběhne v úterý 3.6.2014.

... všechno to začalo povídáním. Kdopak je na starých fotkách? Čí je to svatba? A kde se to odehrálo? Kdy to bylo? A jak to dopadlo? 

Takovéto otázky nás napadaly, když jsme se probírali starými fotkami, které jsem přinesla do hodiny. Babička Zdeňka a děda Jaroslav. Každý rok jsem u nich trávila letní prázdniny a pokaždé ty dva měsíce utekly jako voda. Nikdy se mi nechtělo zpátky do Varů a vždycky jsem se těšila, až se zase rozjedeme do Třemošné u Plzně, kde byly kočky a psi a slepice, kachny, husy a spousty dobrodružství... 

S dětmi jsme si také povídali o tom, jaké to bylo, když jsem byla malá a chodila jsem do školy. Přinesla jsem jim ukázat knížku, kterou jsem ze starých fotek udělala své dceři k jejím 15.narozeninám. Najednou jsme zjistili, že každý z nás má spoustu rodinných příhod a zážitků, ale většinou jen z doby, které je součástí. O dětství svých rodičů toho zas až tak moc nevíme. Proto jsme se domluvili, že než si začneme vyprávět "Příběh mojí rodiny", uděláme si nejdřív jasno v našich předcích. A tak jsme se začali připravovat na rodokmeny...

Ono se řekne: " Uděláme si rodokmen!" Ale jak na to? Není to vůbec jednoduchá věc...

Nejdřív jsme si do pracovního listu začali shromaždovat informace o členech rodiny. Nebyla to žádná legrace, vzpomenout si na všechny babičky a dědečky, prababičky a pradědečky, jejich data narození... Ale podařilo se. Děti si prožily pěknou chvilku při povídání s rodiči a některé už zpracovaly své prarodiče a zahájily pátrání po starých fotkách a dokumentech. Při cestě proti proudu času jsme se dostali dokonce až do roku 1866 - a to už je pořádně daleko! 

Když bylo vše pečlivě zaznamenané, začali jsme si malovat stromy rodokmenu...

Další fotky najdete v galerii Příběh mojí rodiny ZDE.

Páťáci se pustili do tvorby své vlastní knížky. V hodinách češtiny a pracovních činností postupně vznikají její stránky. Už teď to vypadá dost zajímavě...

Další fotky najdete opět na RAJČETI. Složka Příběh mojí rodiny 2014.

 

NEJSTARŠÍ VĚC V NAŠÍ RODINĚ...

Další z aktivit bylo objevování věcí dávno zapomenutých. Děti dostaly za úkol pozeptat se doma, prošmejdit zásuvky a půdy či sklepy a donést do školy nejstarší věc, kterou doma najdou. Mohly také donést starou věc, ke které zjistí od svých rodičů či prarodičů nějaký příběh.

Sešlo se nám hodně zajímavých věcí a ještě zajímavější bylo vyprávění jejich příběhů...

WORKSHOP S LEKTORKOU TEREZOU

V úterý 18.2.2014 proběhl úvodní workshop s lektorkou Terezou Vávrovou. Děti si během 4 hodin vyzkoušely spoustu aktivit, zamyslely se nad tím, jaký význam má pro ně jejich rodina a snažily se např. přirovnat členy své rodiny k nějaké věci nebo zvířeti. To byste nevěřili, co všechno se nám tu objevilo... :o) Zkusíte třeba odhadnout, koho měl zastupovat klokan? :o)

Společně jsme se také podívali na dokument Babička Lien, který nám ukázal jiný pohled na stáří.

Děti se také snažily najít slova, která běžně používají a jejich prarodiče je neznají a naopak.

Nakonec jsme si naplánovali, jak by mohl náš projekt vypadat a dali se do další práce. Nebo spíš zábavy? :o)

NOS S ANDERSENEM

V pátek jsme se připojili k celorepublikové akci Noc s Andersenem a pro naše rodinné týmy přichystali vskutku detektivní stezku a také pohádkový videostop. Děti přišly do školy se svými rodiči a utvořily rodinné týmy. Ty se potom vydali na stezku a společnými silami se snažily přijít na kloub zapeklitým úkolům. Jo,jo, nebylo to vždy jednoduché... :o)

Po pohádkovém videostopu rodiče odešly a děti zůstaly ve škole, kde se v pohádkovém putování pokračovalo. Nakonec si ještě vyzkoušely svoji odvahu a potom už šupky dupky do hajan...

DALŠÍ AKTIVITY

A čas utíkal a my jsme psali dopis rodičům, básničky, povídání o nejoblíbenější hračce, o nejmilejším člověku... bylo toho dost. Vždycky jsme si hezky popovídali. Potom jsme se rozhodli, že si ještě vytvoříme "RUCE". Naše ruce, ve kterých bude znázorněno to, co nás baví. O totéž požádáme naše rodiče. Podaří se nám to? :o)

STROM RODINY - RODOKMEN

Protože závěr projektu se blíží, pustili jsme se do nedodělků... Děti si znovu vzaly své rodokmeny a doplnily na nich členy své rodiny. Potom se pustily do dodělávání stránek své "knížky", na které zapomněly nebo si je prostě jen chtěly vylepšit. A protože je pořád co dělat, ještě jsme se pustili do kamenů. Proč? To se dozvíte v úterý na závěrečném setkání...

SPOLEČNÝ VÝLET RODIČŮ, PRARODIČŮ A DĚTÍ

Čas běží a závěrečné setkání se blíží. Dnešní doba je uspěchaná a je relativně málo příležitostí, jak se společně sejít a užít si krásný den. Proto jsme se rozhodli, že podobně jako se před lety vydávali lázeňští hosté na procházky po karlovarských lesích, vydáme se i my na společný výlet a vezmeme s sebou všechny ty, které máme rádi - maminky, tatínky, babičky a dědečky, tety či strýčky, samozřejmě sourozence a také naše chlupaté čtyřnohé kamarády.

První pokus nevyšel. :-( Po celé ČR se proháněly bouřky a přívalový déšť si to visel nad městem. Rozhodl se spadnout přesně v půl druhé, kdy jsme chtěli vyjít. Ve čtyři hodiny už zase svítilo sluníčko. Jak se říká, asi to nemělo být..., a tak jsme výlet odložili na neděli. Podaří se nám vyrazit do lesů a zasadit strom?

Nedělní výlet se již podařil. Sluníčko svítilo a hřálo a my se vydali na lesní stezku. 

Mezi úkoly paní Věra Bartůňková z Lázeňských lesů Karlovy Vary vyprávěla o stromech a zvířatech. Poznávali jsme jednotlivé druhy a seznámili se s novou dendrologickou stezkou, která na Sovově stezce vznikla. 

Prošli jsme si visuté můstky, ze kterých jsme pozorovali život v oboře...

Cestou jsme vyplňovali pracovní list a měli jsme k tomu dva skvělé chlupaté pomocníky... :o)

Na Sv. Linhartu jsme potom společně zasadili strom. Je to třešeň ptačí a doufáme, že se jí bude dařit, abychom se na ni mohli chodit dívat i po letech. Stromek nám zajistil a pomohl zasadit pan Martin Jiřík, kterému moc děkujeme. 

Nakonec se děti rozutekly v lanovém centru a my je po chvíli našli na středním okruhu. Všechny překážky úspěšně zdolaly. :o)

Co říci na závěr? 

Den se povedl a my se už jen těšíme na úterý, kdy projekt Příběh mojí rodiny ukončíme společným setkáním.